TIP
Státní závěrečné zkoušky leden/únor 2026
Státní závěrečné zkoušky bakalářských i magisterských studií fyziky se konají v období 26. ledna až 13. února.
Stanislava Debnárová nastoupila jako postdoc na ÚFTP a CEPLANTu
Vítáme Mgr. Stanislavu Debnárovou, Ph.D. jako novou postdoktorandku na Ústavu fyziky a technologií plazmatu a v centru CEPLANT. Po dokončení doktorského studia na Masarykově univerzitě a získání nových zkušeností na Université de Mons se nyní vrací, aby se zaměřila na pokročilou diagnostiku plazmatu při depozici tenkých vrstev. V rámci konsorcia COLOSSE její výzkum propojí základní vědu s průmyslovými aplikacemi.
Ústav fyziky a technologií plazmatu a CEPLANT s potěšením vítají Mgr. Stanislavu Debnárovou, Ph.D. jako novou postdoktorandku, která se k nám připojuje díky pozici financované konsorciem COLOSSE.
Akademická cesta Dr. Debnárové je úzce spjata s naší fakultou. Od bakalářského studia v oboru Aplikovaná fyzika – Nanotechnologie až po doktorát z fyziky plazmatu se soustavně zaměřovala na magnetronové naprašování, jednu z nejdynamičtějších oblastí výzkumu našeho ústavu. Pod vedením doc. Pavla Součka, Ph.D., přispěla k rozvoji pokročilých tenkých vrstev s cíleně upravenými materiálovými vlastnostmi. Její disertační práce „Vývoj ternárních a kvarterních nanostrukturovaných povlaků a jejich příprava magnetronovým naprašováním“ jí v roce 2023 vynesla Cenu prorektora Masarykovy univerzity za vynikající výsledky v doktorském studiu.
Po dokončení doktorského studia v roce 2022, nastoupila na Université de Mons díky získání stipendia Wallonia-Brussels International Excellence Scholarship, kde nakonec strávila dva roky. Spolupracovala s prof. Stephanos Konstantinidis a skupinou Plasma-Surface Interaction Chemistry na novém výzkumném tématu: studiu vlivu charakteristik povlaků na účinnost triboelektrických nanogenerátorů. Přestože je triboelektrický jev známý, bývá obvykle považován za zanedbatelný či dokonce nežádoucí. Zkoumání jeho potenciálních aplikací je relativně novým oborem. Na triboelektrické nanogenerátory je možno nahlížet jako na zdroj zelené energie pro napájení přenosných zařízení i samočinných senzorů. Její výzkum se soustředil na studium mědi a oxidů mědi a vliv jejich struktury, chemického složení a povrchových vlastností na generovaný triboelektrický náboj. Tato zkušenost rozšířila nejen její odborné znalosti ale posílila její mezinárodní vědecký profil.
Nyní se Dr. Stanislava Debnárová vrací na Masarykovu univerzitu, kde se zaměří na diagnostiku procesů depozice tenkých vrstev. V rámci projektu COLOSSE bude spolupracovat s Dr. Peterem Kleinem na zkoumání koncentrací rozprášených částic (atomů, iontů) v plazmatu, měření toků neutrálních částic a iontů na substrát při podmínkách DCMS a HiPIMS a korelaci těchto výsledků s vlastnostmi nanesených vrstev. Její výzkum bude probíhat jak v laboratorním, tak v průmyslovém prostředí, čímž propojí základní vědecké poznatky s praktickými aplikacemi.
Projekt koncorcia COLOSSE propojuje česká a slovenská výzkumná pracoviště v oblasti plazmového inženýrství povrchů na Masarykově univerzitě, Univerzitě Komenského a Západočeské univerzitě. Přestože univerizity mají své mezinárodní kontakty, COLOSSE nyní usiluje o posílení zapojení do mezinárodních projektů výzkumu a inovací, čímž vytváří robustní síť spolupráce pro inovace.
S radostí vítáme zpět na našem pracovišti Dr. Stanislavu Debnárovou a těšíme se na její přínos k rozvoji výzkumu plazmatu a podpoře mezinárodní spolupráce.
