Časová osa historického vývoje astronomie

4 241 př.n.l. - první kalendář - Egypt
do 4. tisíciletí - obrázky starověkých Mayů
mezi 4. tisíciletím - 2. tisíciletím - megalitické stavby, Anglie, Bretaň, počátek výstavby - Stonehenge
3 379 př.n.l. - zatmění Měsíce, zachycené u starověkých Mayů
3. tisíciletí př.n.l. - vynález vodních hodin, Čína
kolem roku 3. tisíce př.n.l. - první astronomické zápisy v Egyptě, Babylónii, Číně
2 679 př.n.l. - zápis o slunečním zatmění v Číně
2 315 - 2 287 př.n.l. - záznamy o pozorování komet v Číně
2 000 př.n.l. - výstavba základního kruhu v Stonehenge
1 100 př.n.l. - z pozorování Slunce určen sklon ekliptiky k rovníku, Čína
763 př.n.l. - nejstarší záznam o pozorování úplného zatmění Slunce, Babylon
600 př.n.l. - základem astronomie matematika a geometrie, Thales z Milétu
530 př.n.l. - sférický tvar Země, Pythagoras ze Samu
370 př.n.l. - pohyb planet - skládání kruhových pohybů, Eudoxos z Knidu
360 př.n.l. - O nebi, Aristoteles
290 př.n.l. - počátky systematických pozorování a určování poloh hvězd, Timocharis, Aristill
270 př.n.l. - myšlenka pohybu Země, Měsíce a planet kolem Slunce, pokus o stanovení prostorových vzdáleností Země - Měsíc - Slunce, Aristarchos ze Samu
230 př.n.l. - rozměry Země, Eratosthenes
220 př.n.l. - úhlová velikost Slunce, Archimedes
200 př.n.l. - epicykl, deferent, Apollonius z Pergy
150 př.n.l. - katalog hvězd, precese, tabulky pohybu Slunce, Měsíce, Hipparchos
46 př.n.l. - zaveden juliánský kalendář
150 n.l. - Megalé syntaxi - Almagest, K. Ptolemaios
960 n.l. - katalog hvězd, Al Sufí
1054 - výbuch supernovy v souhvězdí Býka, zachycen v evropských, čínských a japonských kronikách
1252 - Alfonsinské tabulky, polohy planet
1425 - observatoř v Samarkandu, Ulugh Beg
1472 - Nová teorie planet, G. Peuerbach
1496 - překlad Almagestu do latinského jazyka
1543 - O obězích nebeských sfér, M. Koperník
1551 - Pruské tabulky, E. Reinhold
1572 - supernova v Kassiopeji
1582 - zaveden gregoriánský kalendář
1596 - proměnnost $ o$ Ceti, D. Fabricius
1600 - odsouzen G. Bruno
1603 - Uranometrie, hvězdný atlas, J. Bayer
1604 - výbuch supernovy
1609 - Nová astronomie, J. Kepler
1609 - refraktor - dalekohled, H. Lipershey
1610 - pozorování oblohy, Hvězdný posel, G. Galilei
1611 - rotace Slunce, G. Galilei
1619 - Harmonie světa, J. Kepler
1627 - Rudolfinské tabulky, J. Kepler
1632 - Dialog o dvou hlavních světových soustavách, G. Galilei
1648 - rozklad světla hranolem, Jan Marek Marci
1651 - Almagestum novum G. B. Riccioli, mapa Měsíce
1655 - 1659 - objev prstenců Saturna, měsíce Titan, rotace Marsu, polární čepičky, Ch. Huygens
1665 - rozklad slunečního světla hranolem, I. Newton
1668 - 1671 - dalekohled reflektor, I. Newton
1672 - stanovení paralaxy Slunce a astronomické jednotky J. Picard, J. Richer, G. D. Cassini
1675 - určení konečné hodnoty rychlosti světla ze zákrytů měsíce Io Jupiterem, O. Römer
1687 - Matematické základy přírodní filozofie I. Newton
1698 - Cosmotheoros Ch. Huygens, první pokus o stanovení hvězdných vzdáleností
1705 - potvrzení periodičnosti některých komet, výpočet návratu komety, E. Halley
1717 - objev vlastního pohybu Aldebarana, Siria a Arktura, E. Halley
1728 - aberace světla hvězd (1725) a její interpretace (1728), J. Bradley
1743 - tvar Země, A. Clairaut
1749 - teorie precese a nutace, J. d'Alambert
1753 - nová teorie pohybu Měsíce, L. Euler
1755 - všeobecná historie přírody a teorie nebe, E. Kant
1761 - atmosféra Venuše, M. V. Lomonosov
1766 - 1772 - zákon Tituse - Bodeho
1773 - stabilita sluneční soustavy, P. S. Laplace
1781 - objev Uranu, W. Herschel
1783 - pohyb Slunce ve směru apexu, W. Herschel
1801 - objev planetky Ceres, G. Piazzi, K. F. Gauss
1803 - potvrzení existence fyzických dvojhvězd, W. Herschel
1809 - teorie pohybu nebeských těles obíhajících kolem Slunce po kuželosečkách, K. F. Gauss
1814 - 1815 - popis více než 300 čar ve spektru Slunce, určení jejich vlnových délek, J. Fraunhofer
1817 - měsíc a planety mají sluneční spektrum, září odraženým světlem, J. Fraunhofer
1837 - 1839 - měření paralaxy hvězd, V. J. Struve, F. V. Bessel, T. Henderson
1840 - fotografie Měsíce, J. Draper
1842 - Dopplerův princip
1843 - 1844 - stanovení periodičnosti slunečních skvrn, H. S. Schwabe
1846 - objev Neptunu J. F. Gallem po výpočtech U. J. Leveriera
1850 - počátek širokého používání fotografie v astronomii USA, Anglie
1851 - Foucaltovo kyvadlo demonstrující rotaci Země
1857 - 1863 - sestavení čtyřdílného BD katalogu 324 000 hvězd severní oblohy
1857 - matematický vztah pro rozložení jasností hvězd do hvězdných velikostí, N. Pogson
1859 - zákony spektrální analýzy, G. Kirchhoff, R. Bunsen
1860 - počátky hvězdné spektroskopie
1862 - vizuální objev Siria B, A. Clark
1863 - klasifikace hvězdných spekter, A. Secchi
1864 - spektrální pozorování komet, objev emisních čar ve spektrech komet, G. B. Donati
1868 - nezávislé objevení metody pozorování protuberancí a sluneční koróny mimo zatmění, J. N. Lockyer, P. Jansen
1868 - vizuální měření radiálních rychlostí hvězd, W. Huggins
1868 - objev helia ve spektru Slunce při úplném zatmění, J. N. Lockyer
1870 - pozorování spektra erupce Slunce, Ch. Young
1872 - fotografie hvězdného spektra - Vega, určení radiální rychlosti
1874 - klasifikace spekter hvězd, H. C. Vogel
1877 - měsíce Marsu Phobos a Deimos, A. Hall
1879 - sestavení vztahu pro Balmerovu sérii spektrálních čar vodíku
1879 - 1881 - teorie slapů, vývoj soustavy Země - Měsíc, J. Darwin
1882 - katalog spekter 4051 hvězd, H. C. Vogel
1888 - počátek systematického fotografického studia hvězdných spekter
1888 - 1908 - katalog NGC mlhovin a hvězdokup, J. Drayer
1889 - 1891 - spektroheliograf, J. Heyl, A. Delandr
1890 - 1924 - HD katalog H. Drapera
1898 - Nové metody kosmické mechaniky, H. Poincare
1901 - rozpracována spektrální klasifikace, A. Cannon, E. Pickering
1905 - rozdělení hvězd pozdních spektrálních tříd na trpaslíky a obry, E. Hertzsprung
1908 - magnetická pole slunečních skvrn
1908 - 1912 - závislost perioda - zářivý výkon u cefeid, H. Leavitt
1910 - počátek fotoelektrických pozorování hvězd se selénovými fotočlánky
1910 - 1912 - Göttingenská fotometrie, první katalog fotografických hvězdných velikostí, K. Schwarzschild
1910 - 1914 - počátky rozpracování teorie hvězdných atmosfér, K. Schwarzschild
1911 - 1914 - diagram spektrum - zářivý výkon, E. Hertzsprung, H. N. Russell
1912 - určení radiálních rychlostí galaxií, W. Slipher
1913 - teorie stavby atomu vodíku, objasňující série čar v hvězdných spektrech, N. Bohr
1914 - 1919 - teorie pulsace cefeid, stanovení nulového bodu, H. Shapley
1915 - 1916 - odklon světelných paprsků v gravitačním poli Slunce, A. Einstein
1915 - Sirius B potvrzen bílým trpaslíkem, W. Adams
1916 - počátky teoretického výzkumu stavby nitra hvězd, mechanismus přenosu energie od středu k povrchu, A. Eddington
1918 - výzkum rozložení 69 kulových hvězdokup v prostoru, určení stavby a velikosti Galaxie
1918 - uveden do provozu dalekohled o průměru 2,5 na observatoři Mount Wilson
1919 - observační potvrzení odklonu slunečních paprsků v průběhu slunečního zatmění v roce 1918, A. Eddington
1920 - teorie ionizace atomů ve hvězdných atmosférách, M. Saha
1920 - rudý posuv čar ve spektrech galaxií, W. Slipher
1920 - 1923 - interferometrické měření průměru hvězd, A. Michelson
1922 - rozpracování vývojových nestacionárních modelů vesmíru, A. A. Fridmann
1923 - objev cefeid v galaxii M 31, E. Hubble
1923 - vynález spektroheliografu, J. Heyl
1923 - závislost hmotnost - zářivý výkon, A. Eddington
1923 - rozpracována metoda křivek růstu pro určení chemického složení hvězd, M. Minnaert
1926 - 1927 - diferenciální rotace Galaxie, B. Linblad, J. Oort
1929 - zákon rudého posuvu ve spektrech galaxií, E. P. Hubble
1929 - stanovení chemického složení Slunce, H. N. Russell
1930 - existence mezihvězdné absorpce, její selektivní charakter, R. Trümpler
1930 - objev Pluta, C. Tombaugh
1932 - rádiové záření Galaxie, K. Jansky
1933 - neutronové hvězdy jsou výsledkem exploze supernov, W. Baade, F. Zwicy
1937 - 1938 - termonukleární reakce ve hvězdách, H. Bethe, C. F. F. von Weizsäcker
1938 - existence oblastí H II kolem horkých hvězd, B. Strömgren
1944 - předpověď existence rádiového záření na vlnové délce 21 cm, Van der Hulst
1946 - radiolokace Měsíce, J. Stuart,
1948 - koncepce horkého modelu vesmíru, G. A. Gamov
1951 - objev předpovězeného rádiového záření vodíku
1952 - přepočet škály mezigalaktických vzdáleností, W. Baade, A. Sandage
1954 - aktivita jader galaxií, V. A. Ambarcumjan
1957 - vypuštění umělé družice Země
1958 - 1960 - radiační pásy kolem Země, J. A. Van Allen
1961 - oblet Země v kosmickém prostoru, J. A. Gagarin
1962 - 1963 - kvasary, J. Bolton, C. Hazard, M. Schmidt
1965 - objev reliktního záření, A. Penzias, R. Wilson
1968 - pulsary, J. Bell, A. Hewish.
1969 - lidé na Měsíci, N. Armstrong, E. Aldrin