PASCAL

Programovací jazyk Pascal vytvořil Niklaus Wirth začátkem sedmdesátých let minulého století. Určen byl
pro výuku programování. Tuto roli plnil a stále plní tak dokonale, že jej dodnes mnozí považují za nejvhodnější
první programovací jazyk pro výuku programování. Naučíte-li se programovat v Pascalu, nemůžete nic zkazit.
Je to jazyk jednoduchý a tak konstruovaný, že uživatelům přímo vnucuje dobré programátorské návyky.
Jeho kvality mu brzy získaly obecnou popularitu i mimo oblast výuky.
Přispěl k tomu i nejrozšířenější kompilátor jazyka Pascal — Turbo Pascal firmy Borland. V něm jsou také psány
procedury, které zde nabízím. K jejich kompilaci  by měl stačit volně dostupný Turbo Pascal verze 5.5;
stá
hnout si ho můžete přímo od Borlandu. Na novějších počítačích (>200 MHz) je potřeba vyměnit jednotku
CRT podle n
ávodu, který najdete zde (jinak bude vznikat Run Time Error 200). Musíte se také smířit s tím, že
pod operačním systémem Windows 2000 nebo Windows XP vám nebude plně fungovat zabudovaný debugger.

Ze současných volně dostupných kompilátorů je možné plně doporučit Free Pascal. V roce 2005 dospěl do
verze 2. Velkou výhodou je, že existují verze pro řadu platforem (DOS, Windows(Win32), Linux a další), takže
zdrojové texty jsou poměrně snadno přenositelné. Další výhodou je, že může pracovat v několika režimech, mimo
jiné v režimu kompatibilním s Turbo Pascalem. Dokonce s ním získáte i vývojové prostředí (IDE) téměř shodné
s vývojovým prostředím TP. Dopručuji proto, pokud je to možné, pracovat s tímto kompilátorem. Protože ve verzi
pro Win32 má k dispozici všechny standardní unity odpovídající TP, měl by bez problémů překládat všechny procedury,
včetně grafických (někdy bude snad potřebná opravdu drobná úprava zdrojového textu). Na výše uvedené adrese
získáte rovněž velmi podrobnou dokumentaci ve formátu
html resp pdf (je též součástí instalačního balíku).

Při práci s BP i FP je potřeba věnovat pozornost základnímu nastavení v IDE.
To se provede především v položce Options\Directories.

Ve Free Pascalu doporučuji v první fázi:

  1. V Options\Compiler zaškrtnout jen
    1. Allow Label and Goto
    2. TP/BP7 compatibility
  2. V Options\Directories je potřeba nastavit  cesty především do adresařů EXE, PPU 
    (stačí napsat jen .\ (tečka a backslash což značí adresář v němž pracujete, tj. v němž máte
    zdrojové texty a nastavite ho v položce File\Change dir).

V TP/BP i FP je důležité nastavení cest k systémovým i vašim zkompilovaným UNITám. První jsou
někde v adresáři v němž je nainstalovám kompilátor, druhé zpravidla ve vašem pracovním adresáři.
 V této položce Options\Directories můžete uvést více adresářů oddělených středníkem.

Provedené nastavení uložíte do souboru v položce Options\Save (do default fp.ini) nebo v Options\Save As
do souboru a adresaře, který si zvolíte. Tuto možnost musíte využít na počítačích kde pracuje více uživatelů.
Soubor si uložíte např. na disketu a před příštím zahájením práce si nastavíte svoje prostředí  jeho vyvoláním přes Options\Open.

Nejen úplným začátečníkům vřele doporučuji knihu
Pavel Satrapa: Pascal pro zelenáče, Neokortex 2000.

 

F    (není již aktuální; čtěte následující odstavec - Fortran 95 (G95, gfortran))

Programovací jazyk Fortran (Formula Translator) byl vytvořen v polovině padesátých let minulého století
u firmy IBM (týmem vedeným J.M. Backusem). Již z názvu je zřejmé, že byl určen pro výpočetní práce (byly
doby, kdy počítače jen počítaly) a tomuto zaměření zůstal věrný i během dalšího vývoje (1958 Fortran II,
1961 Fortran IV, 1977 Fortran 77, 1990 Fortran 90, 1995 Fortran 95, 2003 Fortran 2003). Až do verze F77
vyžadoval pevný formát zdrojového textu, který měl  původ v děrných štítcích do nichž se kdysi vstupy
pro sálové počítače děrovali. Velkým zlomem ve vývoji byl Fortran 90, který dovolil používat volný formát a
zavedl řadu nových programových struktur běžných v novějších programovacích jazycích (mnohé mají původ
v Pascalu a jeho následovnících Module 2 a Oberonu). Fortran 95  upřesnil některé prvky Fortranu 90 a doplnil
konstrukce vhodné pro paralelní programování v souladu s dialektem HPF (High Performance Fortran). Definice
Fortranu 2003 vyšla v roce 2004; některé kompilátory F95 z něj přebírají několik konstrukcí jako rozšíření, úplný
kompilátor Fortranu 2003 však zatím není běžný.
Protože rozsáhlá komunita uživatelů Fortranu je z pochopitelných důvodů (obrovské množství vypracovaných
výpočetních programů) dosti konzervativní, musí být nové kompilátory schopné pracovat  i v režimu F77.
Jestliže však s programováním začínáte, není zvláštní důvod se detailně učit F77; stačí umět zkompilovat potřebné
procedury a zapojit je do nových programů psaných už jen s využitím moderních konstrukcí F95. Právě pro výuku
v tomto směru je, podle mého (a nejen mého) názoru, velice vhodný jazyk F.

Programovací jazyk F je pečlivě vybranou podmnožinou Fortranu 95. Obsahuje jen moderní konstrukce Fortranu 95
a vhodně volenými omezeními nutí uživatele k displině programování. Pro začínající programátory, kteří se míní věnovat
především výpočetní praxi, může být proto vhodným prvním programovacím jazykem. Práce na programech v jazyku F
nebude ztracená při přechodu na Fortran 95. Platí, že program napsaný v jazyku F musí být možné zkompilovat libovolným
úplným kompilátorem Fortranu 95.

Kompilátor jazyka F je volně přístupným produktem Fortran Company.  Existuje ve verzi pro Windows i Linux a ke stažení je
přístupný zde. Protože v češtině zatím neexistuje (pokud vím) snadno dostupná učebnice Fortranu 95 (o jazyku F nemluvě),
začal jsem psát pro naše studenty příručku Začínáme programovat v jazyce F. I když není ještě dokončená, rozhodl jsem se
existující fragment zveřejnit, protože základní informace již poskytuje. Zde také v dodatku A najdete potřebné informace o
instalaci kompilátoru F a práci s ním.

 

Fortran 95 (s kompilátorem G95 a Gfortran)

Počátkem března 2006 došlo u Fortran Company k zásadní změně: kompilátor jazyka F popisovaný v předchozím odstavci byl
stažen a nahrazen balíkem Fortran Tools, který obsahuje jazyk F na bázi volně šiřitelného kompilátoru G95 . Přesněji: balík
prodávaný na CD obsahuje G95, zdarma lze stáhnou balík obsahující jen F vytvořený na bázi G95 (stáhnout si ho můžete také
zde). Balík kromě kompilátoru obsahuje napojení na vývojové prostředí Photran verse 3.x (je třeba je stáhnout zvlášť), řadu
užitečných knihoven a hlavně velmi cenný soubor dokumentace.

Podstatné ovšem je, že syntaxe této verze jazyka F se od předchozí v některých bodech liší; někdy ji mírně rozšiřuje, ale
na druhé straně zase, podle mého názoru, zbytečně omezuje. Zcela chybí příkaz GOTO (a s ním i CONTINUE), není možný
užitečný a přehledný jednořádkový IF-příkaz, v úvodu nesnese deklaraci IMPLICIT NONE (protože ji automaticky předpokládá,
ale  může chybět při překladu jiným kompilátorem) atd. Domnívám se, že syntaxe této verze je v souladu s prací kompilátoru
G95 s klíčem -std=F. Pro uživatele Windows může být nepříjemné, že tato verze balíku Fortan Tools pracuje v prostředí
cygwin (emulace unixovského prostředí ve Windows).

V této situaci pokládám za rozumnější přejít přímo na volně dostupný kompilátor G95. Binární verze (velmi často
aktualizované) je možné si pro nejrůznější platformy stáhnout zde. Pro uživatele Windows, kteří nemají nainstalované
prostředí cygwin je nejpohodlnější instalátor
g95-MinGW.exe (položka menu Self-extracting Windows x86). Pracuje
 v prostředí MinGW ("Minimalistic GNU for Windows")
. I když máte třeba prostředí MinGW nainstalované, zdá se mně
průhlednější instalace do samostatného adresáře (např. D:\G95) i se vším potřebným z MinGW (stačí při běhu instalátoru
odpovědět "OK" na dotaz "Install MinGW Utilities and libs?"). Jestliže ještě v tomto adresaři vytvoříte podadresář Sc a
zkopírujete do něj editor SciTe s nezbytným příslušenstvím odsud a provedete drobné změny v souboru Sc95.bat podle
vaší konfigurace, můžete začít pracovat podle Začínáme programovat ve Fortranu 95.
V dodatku A t
éto příručky je popsána podrobněji instalace G95 a základy práce s tímto kompilátorem; v dodatku B
je
pak popis instalace editoru SciTe a jeho navázání na G95.

Dodatek - září 2010.