Státní závěrečné zkoušky a opravné státní závěrečné zkoušky srpen/září 2026
Státní závěrečné zkoušky a opravné státní závěrečné zkoušky bakalářských i magisterských studií fyziky se konají v období 24. srpna až 4. září 2026.
Vědci z výzkumné skupiny Plazmové nanotechnologie a bioaplikace zahájili práci na novém projektu financovaném Grantovou agenturou ČR, který se zaměřuje na zlepšení mechanických vlastností vlákny vyztužených kompozitů pomocí plazmové úpravy povrchu vláken. Projekt bude probíhat do roku 2028 ve spolupráci s Výzkumným ústavem stavebních hmot, a.s.
Od března 2025 na Ústavu fyziky a technologií plazmatu a CEPLANT centru řeší doc. Mgr. Dušan Kováčik, PhD. spolu se svým týmem nový standardní projekt Grantové agentury ČR GA25-15917S s názvem „Zvýšení adheze na rozhraní vlákno-matrice a zlepšení vlastností FRP kompozitů při vysokých rychlostech deformace pomocí plazmové úpravy povrchu vláken“. Projekt je realizován ve spolupráci s Výzkumným ústavem stavebních hmot, a.s., kde se na řešení podílí tým pod vedením Ing. Martiny Drdlové.
Cílem projektu je výzkum vlastností vlákny vyztužených polymerních kompozitů připravených z plazmově upravených tkanin. Vědci se zaměří na dosud neobjasněné vztahy mezi funkcionalizací povrchu vláken pomocí atmosférického plazmatu, mezifázovými vlastnostmi rozhraní vlákno-matrice a konečnými vlastnostmi vrstvených kompozitů při vysokorychlostním zatížení. Výzkum bude mapovat povrchové změny tkanin z umělých i přírodních vláken, ke kterým dochází při plazmové úpravě, a jejich vliv na mechanické vlastnosti kompozitů, mezifázovou adhezi a delaminaci během zatěžování.
Získaná data poslouží k optimalizaci chování a parametrů laminovaných kompozitů ve specifických režimech zatížení, jako je výbuch nebo balistické zatížení, s cílem přispět k ochraně stavebních konstrukcí a budov.
Státní závěrečné zkoušky a opravné státní závěrečné zkoušky bakalářských i magisterských studií fyziky se konají v období 24. srpna až 4. září 2026.
Dr. Štěpánka Kelarová představila na konferenci NN2026 v řecké Soluni výsledky výzkumu Cu-dopovaných uhlíkových povlaků připravených metodou PECVD. Studie ukázala, že přídavek metanu a teplota prekurzoru významně ovlivňují chemické složení, morfologii i mechanické vlastnosti vrstev a umožňují přípravu materiálů s potenciálem pro antibakteriální a biomedicínské aplikace.