Mgr. Kryštof Mrózek - modelování nového satelitního pohonu

Soutěž Brno Ph.D. Talent 2023 má své vítěze. Od roku 2009 podporuje statutární město Brno mladé talentované vědce v jejich kariéře. V letošním roce ocenění Brno Ph.D. Talent získalo celkem 25 mladých talentovaných vědců ze čtyř brněnských univerzit. Během následujících tří let bude každému z nich vypláceno stipendium 330 tisíc korun. Z Ústavu fyzikální elektroniky toto ocenění získali rovnou dva doktorandi. Mgr. František Zelenák a Mgr. Kryštof Mrózek.

Seznamte se s Kryštofem Mrózkem.

Prozraďte nám něco málo o vás… odkud jste?

Narodil jsem se v Chrudimi a studoval jsem na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Ve volném čase rád vařím, čtu a chodím. V současnosti je mým cílem dodělat doktorát a zjistit, co budu chtít dělat poté. Dál zatím nekoukám.

Jaký je váš studijní obor a jak jste se dostal ke studiu na ÚFE?

Od magisterského studia studuji Fyziku plazmatu na Ústavu fyzikální elektroniky. Předtím jsem studoval bakalářský obor Nanotechnologie. Ke studiu fyziky jsem se dostal vlastně náhodou. Po střední škole jsem se hlásil většinou na IT obory. Abych měl případně i jinou možnost, podal jsem přihlášku i na fyziku. Když přišel čas se finálně rozhodnout, zjistil jsem, že IT mě neláká. Tak jsem zkusil fyziku a vyšlo to :)

Co pro vás získání stipendia Brno Ph.D. Talent znamená?

Získání stipendia Brno Ph.D. Talent pro mě znamená především více času na výzkum a možnost být během výzkumu více kreativní - díky volnému času si můžu sám vybrat, čím přesně se budu zabývat.

O čem váš projekt je? Čemu se v něm věnujete?

Můj projekt pod vedením mého školitele dr. Adama Obrusníka se zabývá vývojem nízkotlakého zdroje plazmatu. Zamýšlíme tento zdroj aplikovat jako tzv. ABEP (Air Breathing Electric Propulsion). Jedná se o typ elektrického pohonu, který by mohl pohánět satelity na velmi nízké oběžné dráze, kde jsou nezanedbatelně brzděny zbytkovou atmosférou. Tento elektrický pohon by měl sbírat zbytkovou atmosféru a používat ji jako hnací sílu kompenzující brzdění.

Samotný nízkotlaký zdroj je vyvíjen kolegy z VUT. Mým úkolem je vytvořit model, pomocí kterého budeme moci prediktivně simulovat náš laboratorní zdroj. Model bude validován výsledky několika diagnostických technik, například měřením extrahovaného proudu nebo optickou emisní spektroskopií. Takto potvrzený model poté rozšíříme o orbitální podmínky a pokusíme se určit, jestli tento zdroj bude generovat dostatečný tah ke kompenzaci brždění na velmi nízké oběžné dráze.