Dr. Peter Klein z CEPLANT centra a ÚFTP absolvoval výzkumný pobyt na Linköping University, kde ve spolupráci s týmem Daniela Lundina zkoumal diagnostiku bipolárních HiPIMS výbojů. Společný výzkum přispívá k rozvoji technologií pro depozici tenkých vrstev a posiluje mezinárodní spolupráci. Pobyt byl podpořen iniciativou COLOSSE.
Dr. Peter Klein, výzkumník z týmu PVDLab, která je součástí výzkumné skupiny Depozice tenkých vrstev a nanostruktur na Ústavu fyziky plazmatu a technologií a centra CEPLANT Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, se nedávno zúčastnil vědeckého výměnného pobytu na Linköping University ve Švédsku. Hostitelem byl výzkumný tým Daniela Lundina, se kterým dr. Klein spolupracoval na pokročilé diagnostice magnetronových výbojů. Jeho hlavní výzkum se zaměřuje na porozumění procesům magnetronového naprašování tenkých vrstev, včetně HiPIMS (High Power Impulse Magnetron Sputtering) a nestabilit magnetronových výbojů.
Během pobytu dr. Klein úzce spolupracoval s týmem Dr. Lundina a svým doktorským studentem Martinem Ondryášem, který právě absolvuje tříměsíční výzkumnou stáž Erasmus+ na Linköping University. Společně prováděli měření depozičních toků v bipolárních HiPIMS výbojích pomocí nastavitelných křemenných mikrovah (QCM). Bipolární HiPIMS zdroj používaný v experimentech využívá rychle přepínatelné tranzistory a obvod navržený k potlačení parazitního proudu po negativním pulzu, což umožňuje spuštění pozitivního pulzu s minimálním zpožděním. Tento systém má za cíl zvýšit depoziční tok tím, že ionty jsou téměř okamžitě po svém vzniku směrovány na substrát s požadovanou energií.
Tato spolupráce nejen posiluje vědecké vazby mezi Masarykovou univerzitou a Linköping University, ale také přispívá k rozvoji technologií pro depozici tenkých vrstev nové generace s potenciálním využitím v nanotechnologiích, elektronice a udržitelných materiálech.
Vědecký pobyt Dr. Kleina byl podpořen iniciativou COLOSSE, která propojuje česká a slovenská výzkumná pracoviště zaměřená na plazmové technologie pro úpravu povrchů. Do projektu jsou zapojeny tři klíčové akademické instituce: Masarykova univerzita, Univerzita Komenského a Západočeská univerzita v Plzni. Hlavním cílem COLOSSE je zvýšit účast těchto výzkumných center v programu Horizon Europe a budoucích rámcových programech EU pro výzkum a inovace.
Vladimír Hudák, talentovaný středoškolský student ze Slovenska, spolupracoval s ÚFTP a CEPLANTem na projektu využívajícím plazmatem redukovaný oxid grafenu k čištění roztoků potravinářských barviv – technologie s environmentálním přínosem. Se svým výzkumem se probojoval do finále soutěže AMAVET 2025 a získal cenu časopisu Quark. Tento úspěch potvrzuje potenciál plazmových technologií a příležitosti, které nabízejí mladým výzkumníkům.
Vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nedávno navštívili laboratoře HYDRAULICA na Univerzitě v Gentu, aby posílili spolupráci v oblasti udržitelných plazmových technologií. Na pozvání dr. Antona Nikiforova tým diskutoval výsledky projektu NAKI3 zaměřeného na plazmové ošetření knihovních fondů a projednávali možnosti propojení s projektem MOXY Univerzity v Gentu, spolu s plány na budoucí společný výzkum a výměny v rámci programu Erasmus+.
